Růst minimální mzdy znamená taky nepříjemný růst mzdových nákladů. Děje se tak v době propadu ekonomiky. O kolik zaměstnavatelé ve skutečnosti zaplatí navíc za své zaměstnance?

Od 1. ledna 2021 došlo ke zvýšení minimální měsíční mzdy o 600 Kč na 15 200 Kč. Spolu s ní vzrostla taky zaručená mzda pro jednotlivé skupiny prací.

výšení minimální a zaručené mzdy je pro zaměstnance samozřejmě příjemné. Pro zaměstnavatele ale znamená nepříjemný nárůst mzdových nákladů.

Mzdové náklady zaměstnavatele tvoří nejen hrubá mzda zaměstnance, ale i povinné pojistné placené za něj. Na zdravotním pojištění platí zaměstnavatelé za zaměstnance 9 % a na sociálním pojištění 24,8 % – celkem tedy 33,8 %.

Praktický příklad

Pan Námořník pracoval v roce 2020 za hrubou mzdu na úrovni minimální mzdy ve výši 14 600 Kč. Mzdové náklady zaměstnavatele činily 19 535 Kč, protože kromě hrubé mzdy platil zaměstnavatel za zaměstnance ještě zdravotní pojištění ve výši 1 314 Kč a sociální pojištění ve výši 3 621 Kč.

V roce 2021 bude mít pan Námořník hrubou měsíční mzdu opět na úrovni minimální mzdy – tedy ve výši 15 200 Kč. Mzdové náklady zaměstnavatele budou činit 20 338 Kč, protože povinné zdravotní pojištění placené zaměstnavatelem bude 1 368 Kč a povinné sociální pojištění 3 770 Kč.

Mzdové náklady zaměstnavatele tedy stoupnou o 803 Kč při zvýšení minimální mzdy o 600 Kč.

Při práci na zkrácený úvazek může být samozřejmě měsíční hrubá mzda nižší než minimální měsíční mzda stanovená pro plný úvazek. Musí být ale dodržena minimální hodinová sazba. Ta přitom platí i pro práci na dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti.

Zvýšení minimální mzdy je tak ne zrovna v souladu s aktuální situací. V loňském roce jsme zaznamenali propad ekonomiky, ze kterého se budeme v ideálním případě vzpamatovávat pouze tento rok.

Vláda na jedné straně proklamuje pomoc firmám i zaměstnancům, na druhé straně přichází s růstem minimální mzdy, který firmám i zaměstnancům v této nelehké době uškodí.

Autor článku: Diana Policarová
(http://nastejnelodi.cz/)