Jak na to?
V prvé řadě je nutné si uvědomit, že finanční model byznysu je vlastně jen jakýmsi finančním vyjádřením samotného business modelu. Pokud tedy ověřujeme, zda finanční model podnikání dává z ekonomického pohledu smysl, ověřujeme vlastně funkčnost samotného business modelu.
Nejprve je potřeba definovat, odkud do firmy plynou peníze – tj. z jakých zdrojů plynou firmě tržby. Následně analogicky kam tyto peníze odplouvají – jaké má firma náklady.
Náklady
- přímé – přiřaditelné přímo tržbám
- většinou variabilní
- rostou přímo úměrně s růstem tržeb
- režijní – na tržbách zpravidla nezávislé
- fixní
- mohou skokově vzrůst, pokud se podnik výrazněji zvětší
- mzdové
- fixní i variabilní
Bod zvratu
Chování nákladů (a tudíž i hospodářského výsledku) je pak možné analyzovat bodem zvratu. Bod zvratu je vlastně velikost tržeb, při kterém se firma ze ztráty dostává do zisku. To lze ilustrovat na tomto grafu, kde máme fixní náklady, variabilní náklady a dále tržby. Tam, kde se tržby protnuly s celkovými náklady, nastává bod zvratu:
Uveďme si to na příkladu:
Provozujeme stánek s koláči a vyhodnocujeme, zda je finanční model dobře nastaven na jednom modelovém dni. 1 koláč nakupujeme za 40 Kč a prodáváme za 100 Kč. Za jeden den musíme zaplatit nájem stánku a mzdy dvou prodavačů, což dohromady vyjde na 6.000 Kč.
Bod zvratu tedy nastává při denních tržbách alespoň 10.000 Kč, což je 100 koláčů. Je reálné je prodat 100 koláčů za den? Co se musí stát, abychom prodali 100 koláčů za den? Jak dlouho jsem ochoten tolerovat ztrátu? Jak velkou ztrátu si mohu ještě dovolit? Lze změnit parametry modelu, tj. zdražit koláč, nakoupit levněji, vyjednat slevu z nájmu atd.?
V reálném byznysu je proměnných daleko více a měsíc co měsíc – ba i den co den – se mění. Proto je dobré tyto parametry – resp. nákladové kategorie – alespoň měsíčně sledovat a průběžně vyhodnocovat. Třeba pomocí našeho on-line reportingu.
Nejnovější komentáře