Polovina roku už je dávno za námi, ale celý rok ještě ne. Jak asi letošek dopadne? To je otázka k zamyšlení pro každého podnikatele.
Abychom dokázali alespoň trochu odhadnout, jak celý tento rok dopadne, potřebujeme určitá účetní data a zároveň určitý odhad (možná trochu či dost intuitivní), jak silná bude druhá půlka roku. Tento odhad můžeme postavit na historických datech z účetnictví. Mění se v průběhu jednoho roku obvykle výše měsíčních výnosů (tržeb) a přímých nákladů (nákup zboží)? Pokud ano, pracujeme pravděpodobně na sezónním trhu nebo v prostředí, kdy je výkonnost závislá na výkonech určitých klíčových lidí ve firmě. Rostly tržby/přímé náklady či dokonce režie/mzdy za první pololetí ve srovnání se stejným obdobím loňského roku? Jak velký byl tento růst? I tato informace může být velmi užitečná při prognózování, jak dopadne letošní rok. Prognózování jako takové ale vyžaduje nejenom data a práci s nimi, ale také více či méně intuice.
Modelový příklad 1: žádná sezónnost, žádný růst
V tomto hypotetickém příkladu nedochází k žádným výkyvům, proto je prognózování velmi jednoduché. Stačí si do prognózy druhé půlky roku dosadit stejná data o lednu až červnu (první půlce roku) z účetnictví.
Modelový příklad 2: sezónnost ano, růst ne
O něco málo komplikovanější to už bude, když fungujeme na sezónním trhu (tj. dochází k výkyvům), ale zároveň nerosteme ani neklesáme. V tomto případě pro prognózu postačí doplnit do dat druhé půlky roku stejná data, jako ve stejném období loňského roku (tj. vlastně říkáme, že druhá půlka roku dopadne přesně stejně, jako loni).
Modelový příklad 3: sezónnost ano, růst ano
Tento příklad je opět o něco komplikovanější, ale v praxi nejčastější. Zde je nutné porovnat, jak se firmě dařilo za první půlrok letos versus za první půlrok loni (srovnáváme prakticky vždycky se stejným obdobím loňského roku). Pokud firma rostla, pak to znamená, že výnosy (tržby) za první pololetí letoška jsou o x % vyšší než výkony (tržby) za stejné období loni. Stejně tak se mohou vyvíjet i přímé náklady (u obchodních firem například prodané zboží). Mzdy/režie se mohou vyvíjet různě, tudíž je dobré je sledovat nezávisle (odděleně od tržeb a přímých nákladů).
Řekněme tedy, že jsme zjistili, že přímé náklady a výnosy se zvýšily v prvním pololetí o cca 50 % oproti stejnému období loňského roku. Pokud nemáme důvod toto neočekávat (neočekáváme něco jiného, nebo první pololetí bylo velmi atypické), pak můžeme jednoduše do prognózy druhé půlky roku jednoduše dosadit loňská data, zvýšená o růst, který byl zaznamenán v první půlce roku.
Prognóza jako taková je hezká věc, ale proč bychom ji vůbec mohli či měli potřebovat? Klasicky si chceme odpovědět na určité otázky, které máme:
– Jaký budeme mít zisk a daňovou povinnost za letošní rok?
Odpověď na tuto otázku nám může pomoct při rozhodnutí, jestli si máme úvěr od banky vzít už letos nebo počkat na příští rok (kvůli bonitě), jestli je takový zisk dostatečný, abychom úvěr dostali či jestli máme auto/stroje koupit ještě letos, abychom snížili daně.
– Jak velkou máme naplánovat interní kapacitu?
Díky sezónnosti a růstu firmy nemusí být zcela zřejmé, jak velké zakázky budeme mít například kolem Vánoc. A někdy je více než vhodné se na to velmi dobře připravit a vytvořit tak předem dostatečné kapacity.
– Jak naplánovat odměňování klíčových lidí?
Klíčoví lidé ve firmě jsou často odměňování podle zisku. Je dobré jim odměňování nastavit také podle toho, jaký zisk je očekáváný podle prognózy a například zkonfrontovat toto očekávání s realitou. Překonala realita očekávání? Pak si možná Vaši lidé zaslouží větší procento ze zisku…
Samozřejmě, takovýchto podobných otázek je celá nesčetná řada a proto věřím, že dokázat si naplánovat/prognózovat určitou část budoucnosti se jistě hodí.
Nejnovější komentáře