Každý uživatel finančních výkazů chce z rozvahy, výsledovky popř. dalších finančních reportů vyčíst rozdílná fakta. V tomto článku jen naznačíme základní úvahy těchto osob či institucí.

Banka (resp. jakýkoliv věřitel, který poskytl firmě peníze a očekává či spíše přímo doufá, že mu je firma vrátí zpět) má zájem na tom zjistit, zda je firma v takové finanční kondici, že je schopná splatit své dluhy resp. zda není firma už natolik zadlužená, že jí raději nepůjčí, protože se o své peníze bojí. Stručně řečeno, banka chce z finančních výkazů vyčíst zadluženost firmy a její likviditu (tj. schopnost splácet své závazky).

Investor, který vložil do firmy své peníze s vidinou jejich zhodnocení, má zájem zejména o to, zda je firma rentabilní (tj. jak moc je firma efektivní zhodnocovat jeho vložený vklad).

Managera firmy zajímá z finančních výkazů spousta věcí, a to zejména podle toho, v jaké situaci se právě daná firma nachází (zda je ve fázi rozvoje, či před krachem atd.). Manager má zájem o obrat, o zisk, o aktivitu společnosti, kde jsou ve společnosti vázány peníze apod. O tom ale více v samostatných článcích.

Pokud se chceme podívat na zadluženost, která zajímá například banku, vystačíme si (v základu) s rozvahou a porovnáme položku „cizí zdroje“ s položkou „pasiva celkem“. Ačkoliv se na první pohled může například zdát, že firma snižuje svoje závazky v absolutní hodnotě, už na ten druhý můžeme odhalit, že se firma „smršťuje“ (tj. její pasiva a tudíž i celkový stav majetku klesá) a relativně roste její zadluženost (tj. cizí zdroje v poměru k celkovému kapitálu).

Pokud chceme blíže zkoumat likviditu firmy, tedy její schopnost krýt své závazky, poměřujeme například výši položky „Oběžná aktiva“ v netto hodnotě s položkou „Krátkodobé závazky“. Tento ukazatel vypovídá o tom, kolikrát náš oběžný majetek (tj. zásoby, pohledávky, peníze a další oběžná aktiva) převyšuje (tudíž kolikrát pokrývá) krátkodobé závazky (tj. ty závazky, které bude nutné brzké době uhradit. Tento ukazatel může být podstatně více vypovídající než například porovnání stavu peněžních prostředků na začátku a na konci období.

V případě rentability už si nemusíme vystačit pouze s rozvahou, i když do základu nám bude stačit. O rentabilitě vypovídá poměr mezi „Výsledkem hospodaření běžného účetního období“ a „Vlastním kapitálem“. Tento ukazatel říká, o kolik procent došlo ke zhodnocení vkladů všech společníků firmy. Pozor ovšem! Tento ukazatel neříká vůbec nic o tom, kolik je schopna firma vyplatit na podílech na zisku. Jak je známo, ačkoliv je firma zisková, může se jí stát, že nemá dostatečné finanční prostředky. V případě rentability je pak nutné mít na paměti, že hospodářský výsledek může být ovlivněn jednorázovými výkyvy, které ji hrubě zkreslují. Aby ukazatel rentability byl vypovídající, je nutné vyloučit z výsledku hospodaření všechny jednorázové (neopakovatelné) transakce – tj. například zisk z prodeje dlouhodobého majetku.

Napsal http://nastejnelodi.cz/