Nejprve si řekneme, co to Švarc systém vlastně je. Vznikl po listopadové revoluci a jeho otcem je Miroslav Švarc, který jej jako první využil v oboru stavebnictví. Podstatou Švarc systému je to, že osoba ve firmě nepracuje na pracovní smlouvu, nýbrž jako OSVČ, přestože se fakticky jedná o zaměstnance. Důvod je ten, že tímto krokem ušetří na daních obě strany, jak zaměstnavatel, tak zaměstnanec. Vysvětlíme si to názorně na příkladech.

Nejčastějšími znaky Švarc systému z pohledu OSVČ jsou:

  • Vztah nadřízenosti a podřízenosti: pokud můj klient mi zadává, kontroluje a organizuje mou práci.
  • Zaměstnavatelovy pracovní nástroje: pokud používám k práci cizí počítač či jiné pracovní pomůcky.
  • Práce pro jednoho zaměstnavatele a zákaz práce pro jiného: pokud fakturuji pouze jednomu klientovi.
  • Pracovní doba: pokud musím docházet za klientem ve stejnou opakující se hodinu.

Příklad č. 1

Pan Martin, který je OSVČ, vede účetnictví firmě zabývající se prodejem aut. Tento účetní zpracovává účetnictví i několika dalším firmám. Používá svou kancelář a počítač. Jak můžete tedy vidět, podnikání není Švarc systémem.

Příklad č. 2

Firma s.r.o., která se zabývá vedením účetnictví, má několik zaměstnanců pracujících na pozici účetní. Najme externí účetní, která je OSVČ. Tato účetní dochází do firmy v přesně stanovenou dobu, využívá kancelář firmy a vykonává práci, kterou jí nařídí šéf firmy. Zde se jedná o Švarc systém.

Rozdíl mezi Švarc systémem a outsorsingem je takový, že zatímco u švarc systému máme stejný předmět podnikání, u outsorsingu se jedná o rozdílný. I přesto je často velmi složité rozlišit, jestli se o Švarc systém jedná, nebo nikoliv. Hranice je velmi tenká.

Rizikem Švarc systému je to, že je ilegální, proto hrozí ze strany státu pokuty oběma stranám. OSVČ může dostat pokutu až 100 tisíc a navíc jí úřady vyměří nedoplatky na dani a zaměstnavate může dostat pokutu od 250 tisíc až do 10 milionů.

Rozhodování o tom, co je a co není Švarc systém, je v praxi velmi individuální a závisí na aktuálním výkladu daného úřadu.

 

Autor článku: Tomáš Buchwaldek
(http://nastejnelodi.cz/)