Nad ošacením typu montérky, pracovní obuv, pracovní bunda v případě řemeslných živností se správce daně nepozastavuje a řemeslníci si jej můžou bez problémů uplatnit jako zdanitelný náklad/výdaj. Správci daně taktéž uznávají například pracovní oděv kuchaře, či bílý plášť lékaře jako uznatelný náklad pro podnikání. Může si však taký ředitel firmy, advokát či realitní makléř pravidelně obnovovat šatník ve své kanceláři s cílem řádně zastupovat svoji firmu či profesi?
Náklady na pořízení ošacení u profesí, kde je pro výkon činnosti požadováno tzv. společenské oblečení, je daňově účinným výdajem v souladu s §24 odst. 1 zákona o daních z příjmů, pracovní oblečení je nákladem na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů.
Podnikatelé často vychází z logiky, že věci jako oblek, kostým, halenka souvisí s jejich podnikáním, protože na schůzky přece chodí v těchto věcech. Jsou tedy pracovní nástroj stejně jako pro zedníka montérky.
Zkušenosti účetních však hovoří: výdaje za oblečení do daňově uznatelných výdajů vůbec nepatří. Finančnímu úřadu nejde prokázat, že tyto věci se nosí výhradně při práci a mimo ni je podnikatelé na sebe nevezmou. Souvislost s podnikáním je zřejmá, ale pracovní oblečení je pracovní a nesmí sloužit pro soukromé účely (což zpravidla slouží).
Výjimku tvoří obleky a oblečení, kde je skutečně z objektivních důvodů našité logo firmy. Daňově lze uplatnit také jednotné pracovní oblečení, tzv. stejnokroje zaměstnanců, které zaměstnanci povinně nosí v práci. Stejnokroje plní zejména reklamní, propagační a organizační účely.
Nezaměnitelnost s běžným nebo společenským oděvem lze zajistit opatřením loga firmy, provedením oděvu ve firemních barvách apod. Může se jednat například o obleky a kostýmky s vyšitým neodstranitelným logem. Zákonem není stanoveno, na kterou část oděvu je vhodné toto logo umístit.
Podmínky pro uplatnění obleku do daňových nákladů:
- nesmí být zaměnitelné s běžným občanským nebo společenským oděvem,
- ve vnitřním předpise nebo kolektivní smlouvě je vymezen charakter a podoba jednotného pracovního oblečení a všech jeho součástí,
- zaměstnavatel doloží nákup tohoto oblečení a případné náklady související s pořízením nebo zhotovením firemních nápisů, loga apod.,
- doklady jsou zúčtovány do správného účetního období.
Pracovní oděv musí podle zákona obsahovat firemní logo, takže pokud je na obleku vyšitý emblém společnosti, je zřejmé, že se jedná o pracovní oděv a i mimo firmu jí dělá reklamu. Jde o pozitivní vliv na podnikání a stoprocentní využití pro byznys. Může se tedy odečíst ve stoprocentní výši.
Nejnovější komentáře