Naši klienti často řeší, jakým způsobem mohou někoho, zpravidla na kratší či dočasnou dobu, zaměstnat tak, aby je to co nejméně stálo. V tomto článku nabízíme jednoduché srovnání nákladů zaměstnavatele a čisté „mzdy“ zaměstnance.

V následujícím příkladu uvádíme situaci, kdy zaměstnavatel má požadavek, aby za výkon určité činnosti nezaplatil více než 10.000 Kč. Srovnali jsme proto několik forem, které může podnikatel využít. Pro zjednodušení uvažujeme, že pracovník je student, který nemá v daném roce žádné jiné příjmy. Uvádíme také variantu, že by student disponoval i živnostenským oprávněním a mohl by danou činnost vyfakturovat. V tomto případě by však nemohla být využita možnost nahodilé činnosti, neboť v případě živnostenského podnikání se o nahodilou činnost jednat nemůže.

Právní vztah Nahodilá činnost Dohoda o provedení práce Dohoda o pracovní činnosti Pracovní smlouva IČO
Náklady zaměstnavatele 10.000 Kč 10.000 Kč 10.000 Kč 10.000 Kč 10.000 Kč
Hrubá mzda 10.000 Kč 10.000 Kč 7.462 Kč 7.462 Kč 10.000 Kč
Čistá mzda 10.000 Kč 10.000 Kč 6.641 Kč 6.641 Kč 9.730 Kč

V případě nahodilé činnosti lze, a to v případě, že se jedná o činnost skutečně nahodilou, poskytnout pracovníkovi plnění bez zdanění, avšak takovýto příjem nesmí během jednoho roku přesáhnout částku 30.000 Kč.

Na dohodu o provedení práce lze zaměstnat člověka, avšak aby to mělo smysl a nemusel zaměstnavatel platit za zaměstnance sociální a zdravotní pojištění, neměla by měsíční hrubá mzda pracovníka přesáhnout částku 10.000 Kč. Během jednoho roku nesmí zaměstnanec pro zaměstnavatele pracovat více než 300 hodin na základě dohody o provedení práce.

Dohoda o pracovní činnosti se z hlediska nákladovosti velice podobá pracovní smlouvě. Zaměstnavatel i zaměstnanec jsou povinni z dohody o pracovní činnosti odvádět sociální i zdravotní pojištění. Smlouvu je možno použít, pokud průměrný týdenní úvazek zaměstnance nepřesahuje 20 hodin týdně. Výhodou oproti pracovní smlouvě je větší flexibilita, a to například jednodušší proces ukončení tohoto vztahu.

Pracovní smlouva zakládá účast na zdravotním i sociálním pojištění a tudíž se jedná o nejdražší pracovně-právní vztah v našem případě.

Danou činnost může také vykonat „na IČO“ subdodavatel, který má platné živnostenské oprávnění. Jeho zdanění bude pak záviset na jeho právní formě a například dalších příjmech a nákladech. V praxi je výhodou, že zaměstnavatel (resp. odběratel v tomto případě) neplatí nic navíc, než je uvedeno na faktuře.

 

Autor článku: Tomáš Buchwaldek
(http://nastejnelodi.cz/)